RECENZE: Dcera | 35 nápadníků. Jedna princezna. Nová Selekce začíná.

Název knihy: Dcera
Autor: Kiera Cassová  
Vydání: 2016, CooBoo
Počet stran: 320 
Originální název: The Heir

Princezna Eadlyn od mala poslouchala příběh, jak se seznámili její rodiče a to ještě netušila, že nyní se má Selekce opakovat. Tentokrát však do paláce přijde i přes její protesty 35 nápadníků a ona si mezi nimi musí vybrat svého budoucího manžela.

Můžeš být silná a přitom stále žena. Můžeš vládnout zemi a přitom stále obdivovat květiny.

Jak už je u mě zvykem, opět jsme si nepřečetla anotaci, takže jsem nevěděla, že hlavní postavou už dávno nebude America ale její potomek. Na první stránce mě to tedy překvapilo a začala jsem přemýšlet, zda má vůbec cenu Dceru číst, když tam vlastně půjde o téměř to samé jako v Selekci. Zpětně jsem nakonec ráda, že jsem se do ní pustila. (Skutečnost, že je to napsáno i v horní části obálky budeme s radostí ignorovat.)

Možná se tedy může zdát, že opakování celé Selekce bude nuda, ale nakonec se ukáže, že není. Tentokrát lze totiž soutěž pozorovat z pohledu ne soutěžícího, ale řekněme pořadatele. Na začátku to není tolik protahované, než se seznámíme s novými postavami, už Selekce začíná. Také můžeme sledovat a posuzovat moderní život v paláci, což se mi velmi zamlouvalo a líbilo. Další výhoda je vtom, že čtenář neví, koho si nakonec Eadlyn vybere, takže je i trochu napnutý, kdežto u Selekce to bylo za prvé už profláknuté a za druhé po několika stranách jasné.

Bohužel autorka opět nezakomponovala moc akce, téměř žádnou, takže se celá kniha táhla v klidném duchu a za celou dobu se tam nestalo nic převratného, možná jeden malý zvrat na konci, který se ale dal docela předvídat.
V celé knize si zase hrdinka kladla rádoby záhadné otázky, jak tomu bylo i v předchozích dílech, které mají člověka donutit, aby se pustil i do dalšího dílu a to mi trochu vadilo.

On ho praštil doslova kvůli zelenině.

Eadlyn se mi zdála jako postava o trochu, vážně jen o maličko, lepší než America, protože Maxonovi geny se nezapřou. Ale to bohužel ani geny Ameriky. Byla děsně rozmazlená, sebelítostivá, myslela si o sobě kdovíco a štvalo mě její neustálé 'Já jsem budoucí královna. Já jsem ten nejsilnější člověk v celé Illee.'. Je ale fajn, že nakonec projde menší proměnou a pak už není tolik panovačná a ukňouraná.
Co však příběh skvěle opepřilo byli všichni bratři Eadlyn. Někteří byli vykresleni více, někteří naopak skoro vůbec, ovšem všechny jsem si neskutečně oblíbila.
Některé z jejích nápadníků také nebyli vůbec špatní, hlavně Kile, kterého jsem sice na začátku neměla moc ráda, ale pak se mi zalíbil a Ean, to je kapitola sama o sobě.

Hodnocení:

★★★☆☆

Podle mě nejlepší díl z celé Selekce, takže pokud váháte, zda v této sérii pokračovat, jděte do toho. Sice vám Dcera nedá nic životně důležitého či poučného, spíš jenom odpočinkovou četbu a chuť Eadlyn občas zaškrtit, ale to nevadí.