PŘEČTENO: Prosinec

Na začátku tohoto měsíce to s mým čtením nevypadalo nijak slibně. Sháněla jsem, vyráběla a balila dárky, pekla cukroví, dělala dekorace a zdobila jimi pokoj a spoustu dalších vánočních příprav, však to znáte. Proto jsem nejdříve neměla moc času na čtení, ale jakmile začaly prázdniny, hodila jsem se do vánoční pohody a už většinu času jenom četla. Nakonec jsme tedy přečetla 12 knih a 2670 stran.

Do první knížky jsem se nemohla vůbec začíst, tak jsem ji na čas odložila a mezi tím přečetla tři jiné knihy. Jedna z nich bylo P.S. Stále tě miluju, což bylo skvělé, za mě ještě lepší než první díl. Zde můžete najít recenzi.








Hned potom jsem musela sáhnout i po třetím dílu, po Navždy s láskou Lara Jean, protože jsem se nechtěla toho příběhu vzdát. To už bylo trochu slabší, ale mně to stejně nevadilo. Nejsem si jistá, zda napíšu recenzi, tak vám dám hodnocení pro jistotu i sem. Dávám jí také ✸✸✸✸.







Další přečtenou knihou se stal druhý díl Univerzity výjimečných Zrada. Bohužel pro mě zklamání. Téměř nic se tam nedělo, žádná akce, pár zvratů přišlo až na konci. Třetí díl si nejspíš přečtu jenom kvůli tomu, abych trilogii uzavřela. Za mě ✸✸.

Pak jsem se po krátkém, ale horlivém přesvědčování sama sebe vrátila ke knize, kterou jsem začala číst na začátku měsíce - Strážci příběhů. Ne že by byla špatná, někde na sté stránce jsem se konečně trochu začetla. Ohodnotila bych ji na ✸✸✸.







Čtyři dny před Štědrým dnem jsem si již dovolila sáhnout po vánoční knize a tou byla Můra noční, předvánoční od Tima Burtona. Na tu se mi již povedla sepsat krátká recenze, tak se můžete podívat.






Ještě ten samý den jsem přečetla v rámci výzvy na Databázi knih Malostranské psí jaro. Je to dětská knížka o osmdesáti stránkách, takže jsem ji měla brzy přečtenou. Dětem by se možná líbila, mně už tolik ne. Bylo to sice milé čtení, ale ne nijak moc zábavné. Ohodnotila bych ji ✸✸✸.







O knize Dech jsem se dozvěděla na YouTube díky TinyBookWorld. Podle anotace se mi zdálo, že je to opravdu dobrý nápad, ale provedení už tak slavné nebylo. Až napíšu recenzi, dozvíte se z mého názoru více. Teď vám se dám zatím jenom hodnocení, a to je: ✸✸✸.







Den před Štědrým dnem jsem opět sáhla po vánoční knize Příšerné příběhy vánoční, protože jsem si řekla, že je na čase se trochu bát. Ovšem knížka na mě neměla cílený efekt, ale přesto se mi docela líbila. Některé povídky byly slabší, některé se mi líbily více. Hodnotím ji ✸✸✸✸.







Další knihou s vánoční tématikou bylo Sněží, sněží. Na to také vyjde brzy recenze, ale hodnocení vám mohu prozradit. Za mě ✸✸✸.









Knihou, která na mě čekala už dlouho v knihovničce a lákala mě svou překrásnou obálkou, bylo Šest vran. Doufala jsem, že uvnitř bude alespoň stejně hezká jako zvenku a stalo se tak. Příběh byl napínavý od začátku až do konce, postavy měly každá svůj vlastní skvělý charakter a já nevěděla, jakou mám mít dřív radši. Kniha celkově byla krásně graficky zpracovaná, obsahovala hned dvě mapy, což znamená potěšení pro knihomolskou duši. Splnila přesně to, co jsem očekávala. Nezaslouží si nic jiného než plný počet hvězd, tj. ✸✸✸✸✸.




Pak jsem s velikým přemáháním konečně dočetla povinnou četbu do školy, knížku Záhada na zámku Styles. U té jsem tak nějak už od začátku nevnímala děj, ve výsledku jsem nevěděla jaká postava je jaká, styl psaní Agathy Christie mi nesedl, a ač je to pro vás možná neuvěřitelné, knížce dávám pouze ✸, protože jsem se u ní neskutečně nudila a četla ji jenom z donucení, což hodnocení rapidně snížilo.






A poslední knihou přečtenou v roce 2017, kterou jsem četla opět v rámci výzvy na DK, byla Pipi Dlouhá punčocha. Teď už se mi nelíbila tolik jako dřív, stále jsem se musela pozastavovat nad jejím chováním a modlila jsem se, abych už ji dočetla. Proto ✸✸.







Celkem jsem v roce 2017 přečetla 115 knížek a +/- 38 180 stran.

Já už vám jenom popřeji šťastný a krásný nový rok 2018 a do komentářů mi můžete napsat, kolik knih jste přečetli za prosinec vy a kolik za celý rok.
A další článek očekávejte až v příštím roce!